Moje kamaradka uz 25 let! 
Je moji soucasti a bez ni by to nebylo takove jake je.
Az, co jsem starsi si urcite veci uvedomuji, vlastne zacinam uvedomovat a dekuju, ze se nam zivoty zkrizily.
Ze je moje 🙂
Jojo leti to, co vse uz za nami je, co bylo a uz nikdy nebude. Co noveho nas jeste ceka..
Kamaradky se vsim vsudy… Forever!
Peto mam te moc rada a dekuju! 
A tak mi jednoho dne priletel pres hory, doly a more balicek uhledne zabaleny.
A v nem same ceske poklady! 
Old school rules 🙂
Fakt mi to udelalo radost.
Ale do doby, kdy jsem v Cr zila jsem to brala jako samozrejmost a tyto vyrobky v obchode temer prehlizela..
Ale Zora cokolada, Nugeta, pak jeste Prazsky dezert, to je takovy nas trojuhelnik co nas spojuje. To je nase detstvi. Cesta do kolonialu a potravin na ruzku.
Jo a pak zmrzka co byla na dvou tyckach, pamatujes?
Kez by sel cas vratit, alespon na chvili..
Ale my si to zas uzijeme! Po roce!
Poslednich par dni mam dost nostalgickou naladu, vzpominam na detstvi, na to jake to bylo a co vse si z nej pamatuji.
Co vse jsem zazila, ceho jsem byla svedkem.
A tak nejak, ze ten zivot zijeme jen jednou..

***