Po dlouhe dobe jsme zajely s detmi na plaz. 
Bylo nadherne.. kdybych umela udelat srdicka, zasrdickuji cely dnesni prispevek.
Uplne, jako by mnou projela vlna jara, ackoliv je stale porad jeste leden.
Mame jednu moc oblibenou, plaz v Alcaidese (“vesnice” za nami). Celorocne tam je otevrene churinguito (plazovy bar/restaurace), takze o tocene vino tinto di verano tu nemame nouzi, ani v zime 🙂
Slunicko dela naproste divy! 🙂

Moje naivni predstava, ze deti budou pekne sedet v pisku a stavet hrady byla OPET dost vedle 🙂
Fanynka se behem pul hodiny zlila nejen k pate. Ale cele rukavy, brisko.
Vzit holiny byl super napad.. pak to domu alespon pekne cvachtalo.
No posudte sami z fotky.. 🙂
Popravde?… Popravde, kdybych nebyla konzerva, tak si taky vyvalim hlavu v pisku a udelam alespon deset sudu z kopecka na plazi..
Tolik to detem zavidim.. tu bezprostrednost.

..na plaz zasadne ve skolni uniforme.. 🙂

Bylo mi nadherne.. nam bylo nadherne.. tak nejvic, jak to jen jde.
Prohlizim si dokola fotky a culim se, jako mesicek na hnoji.
Uvedomuji si, ze ta sance zit tady. To je dar.. A ja jsem osudu vdecna. I za ty klacky, co nam tam hodil..
Vse ma svuj duvod…
Co vse jsme tu zazili, co jini ne, co jsme se naucili, jak nas to osamostatnilo (doslovaadopismene) a osvobodilo..!
A nic neni vecne…

To, co vidite tady na te fotce.. ?
Nekdo by rekl strom asi..
Tak to je kvet agave kaktusu.. KVET!!!!!
Par takovych kousku ma muj tatinek doma.. Tedy, aby bylo jasno, tech kaktusu.. 
Rok co rok je s prichodem jara vali ven na terasu a s prichodem prvnich mraziku zas sklada do letni mistnoti, aby mu neumrzly..
A my s mamkou se rok, co rok modlime.. at uz chcipnou! A mamca vyhrozuje, ze je polije kyselinou 😀
A ten nas tatinek.. uz skoro 30let .. ceka na tenhle kvet.. A ja mu ho preju! 🙂

A to si tak blbneme, odpocivame, fotime a ja najednou zahlednu v dalce na plazi vyvalenou vetsi rybu!
Hned me napadlo “delfin”!!!!
Rozebehly jsme se k nemu, co to slo.
Zima, nezima..po kolena do vody, odvalit jej do more..
Ale uz bylo pozde.. 🙁
Vyfotila jsem ho..
A dostat ho z hlavy nemuzu..stale na nej myslim, jestli tam jeste lezi, nebo si ho more vzalo, nebo ho nekdo odvezl..

Okamzik, kdy jsem se zastavila..
Ze neni jistoty..
Ze neni dne..