Vcera jsem se zamyslela nad tim, jake to bude za par let.. Jake to je ted, co a jak zmenit, co nechat..

IMG_5233

A to “jake” myslim, jestli stale budu dobihat ten vlak, ktery mi denne ujizdi. Mam pocit, ze mi u zadku hori xyz koudeli a ze jsem stale v poklusu. A uz tolik let…

Celkove tedy, my zeny jsme asi o dost hysterictejsi, nez muzi. Nalijme si cisteho vina 😉 … jsme hysterky (pokud je tu nejaka bezdetna, neciti li se hystericka.. tak nebojte, ty deti vam to vynahradi :D)
Muzi tech xyz “nepotrebnych kazdodennosti” neresi Tech typu muzu je nekolik, o tom zadna 😛 ale jedno vim jiste, kdyz jde o deti, maji to na haku.
Bordel kolem nich je netrapi, to ze se vana myla pred tydnem, nebo mesicem, to neni podstatne.. “tece voda, tece”.. to je pro ne dulezite.
Jestli deti maji tricko obracene si ani nevsimnou a jidlo vzdy nejak vyresi (natoz si vsimnout, ze jsme treba namalovany! A nebo cerstve od holice!).
Z hlediska marketingu rodiny by se dalo s cistym svedomim rict, ze to zvladaji daleko lepe, nez my zeny. JSOU V KLIDU.
Nejsou hysterky.
Nekdy bych chtela byt muzem!:)

IMG_5235

Treba nas den..

V tydnu, pokud to jde, tak Rozi odjede do skolky a ja zustavam s Fanynkou doma (v techto chvilich jsem tak vdecna za tu moznost byt doma, mit praci takovou, jakou mam 😉 protoze byt bezne zamestnana, tak v zari pri Fanyncine onemocneni, davam vypoved a je to.. neslo by to jinak… Fanynka bude doma minimalne do konce roku 2017 a ja s ni…Takze vse je tak, jak ma byt.)
Jen je skoda, ze mou praci me okoli nebere tak vazne. V Cr je nastaveno rano vstavat, s nechuti odchazet, s chuti se vracet domu, vecne si stezovat. No a my se s muzem rozhodli proste jinak a tak bohuzel toto tema nese s sebou hodne, hoooodne moc kritiky 🙂
Myslim tim jiny (pozitivni) pristup k zivotu, k praci z domu…Ta cesta ke svemu snu.

IMG_5225

IMG_5226

Zvoni budik, manzel mne budi a odchazi do koupelny, kde stravi priblizne 20minut..
Ja “v mezicase”  zapnu mozek – Marti, je rano! Uvedomit si ze je rano a vstat. Takova vlna nechuti! Venku ta tma, pod perinou to teplo. Komu by se chtelo vylezat. Priznavam, ze rana jsou pro me kruta..
Budim pomazlenim Rozarku, ta zacne hystercit, ze nikam nejde.. nedejboze, ze zacne plakat, to pak mame vystarano. (A kdyz je vikend, tak si maluji vzdusne zamky, jak se vyspime a ty lumpice prijdou v sest rano?!)
Davam ji muj telefon s pohadkou, uklidni se a ja ji oblekam. Pak pripravuji snidani, varim kafe. V mezicase Roz ucesu, odvadim ji vycistit si zuby, chystam obleceni na ven, poklizim, ustylam postele, vetram..
Pak (a nebo v mezicase, kdyz se Rozi obleka) prijde Fanynka, ta chce pitum (rozumej kakao), pomazlit, pak snidani, obleknout.. V  tom zacne Roz zarlit, ze chce byt doma, Fanynka zas rvat, ze chce do skolky… A to jsme teprve u pondeli..
Vikendy jsou obdobne. Jen je toho daleko vic, nez kdy jindy. Deti jsou schopne snad behem minuty prevratit dum vzhuru nohama.
Jsem na tom obdobne, jako mamy na materske, byt ja na ni uz nejaky cas nejsem. Mam doma miminko, je mu skoro pet let, nikam nesmime, temer za nikym nesmime, za sebou mame hoodne stresu, ja na hlave hooodne sedivych vlasu..A ten vlak, ktery stale jede a ujizdi mi.

Takze, kdo by nehystercil…?

IMG_5228

Cele dny v poklusu. Kdyz nedelam “toto”, delam “tamto”

Ale jinak jsme normalni, nebojte se 😉
Ja jsem prece doma, ja si valim sunky.. 😉 no a ne?!
Verte mi, obcas jsou dny, kdy bych utekla, kdy bych sla rada mezi me vrstevniky..
Ale tech dni “na uteku” je nastesti malo. To jsou ty obcasne smutky a strasti. (ted mne tu Fanynka objima, takze co je vic.. ;))
Ale ta cerna ovce rodiny, to jsem prosim ja..
Mam potrebu vsem dokazat, ze to, co delam je smysluplne a ze jsem stejne dobra jako ty mamy, ktere chodi do prace na osmou a vraci se domu v pet. Stihnou k tomu obstarat celou domacnost a maji cas si s detmi i hrat, ucit se, cvicit.. (ale popravde, tahle varianta mi z logistickeho hlediska vubec neprijde realna!).
I ja mam svou pracovni dobu. I kdyz je trochu roztristena je stejna jako u tech, kteri chodi do prace. Mnohdy mnohem delsi, protoze, prave proto, ze jsem doma… Vybehnu do patra a jsem ve sve dilne… Jsem v praci vlastne porad. Porad ze vsech stran na mne vykukuji resty,
Zorganizovat zivot s detmi.. neni to sranda vazeni. Bud podlehnete a pojedete podle deti a nebo nepodlehnete a deti se musi prizpusobit vasemu zivotnimu stylu. Neni nic mezi.
At jsme doma, at chodite nekam tam pryc pracovat, at pracujete doma, at jsou deti malicke, ci vetsi.. Pro nas mamy je to drina za kazdych okolnosti.
A verte, ze kazda mama to ma jine, preci stejne a kazda mama miluje sve deti, ale pro kazdou mamu je to v mezislovi “nejkrasnejsiho obdobi” zaroven to tezke obdobi.
Mama to resi! Otec neresi!

Kdyby muzi rodili deti byl by zivot naprosto paradni. Oni by totiz porodili (a proto nerodi, protoze uz v tu chvili by umreli:)) a v zapeti by prcek byl naprosto samostatny!:) Zadne piplani jako my matky!:)

Takze k tomu vlaku.. Denne s manzelem nestihame, denne delame uplne vsechno, denne jsme v letu mezi vsim a pritom nicim, dny nam protekaji mezi prsty, prestavame si pamatovat co bylo vcera, natoz pred mesicem.
Ja si zacinam psat listecky.. treba seznam na nakup…, ale kdyz jedu na nakup, zapomenu ho doma takze stejne pulku nekoupim a tu druhou jsem vlastne ani kupovat nepotrebovala.. no tak si to zopaknu..

Je vecer, .. Piju vino, pisu vam sem a vlastne je vse tak krasne ruzove, ze bych ani nerekla, ze tohle vse jsem napsala ja?
Noc co noc chodim x krat kontrolovat do postylek holcicky. Rozplyvam se nad svymi andilky a kazde rano to zapominam, protoze se z mych andilku stavaji certi! Porad se perou!!!!!
Dny travim temer v behu, vlastne uplne v behu. Ze dne je najednou noc..

Snu plno, takze je na case si je plnit.. Vrasky nepockaji..

IMG_5227

 

PS: jedna cestovni taska, treba do porodnice 🙂