IMG_6418

IMG_6419

IMG_6420

IMG_6421

IMG_6422

IMG_6424

Proc me dnes tak boli zada…

Proc nemuzu jit spat, kdyz se mi ted tak moc chce..

Proc rano vstavam unavena a vecer uz nevim, jak se jmenuju..

Potrebuji vse prehodnotit, predelat, preskladat, vymyslet.. joo vymyslet a zefektivnit. To predevsim.
Spousty z vas se rano za brzkych rannich hodin zveda za rinceni sveho budiku a s nechuti vstava do sve prace.. Doma to nechava tak, jak to rano odpadne, na vic neni sila. Odpoledne, nekdo vecer prichazi domu a resi resty, vari na druhy den, pisi se ukoly..pak nastava ten poklidny vecer u sklenky vina, kdyz deti spi. Nebo u telky, knizky, ci spolecneho povidani s partnerem. Jo a zavcas jit spat, rano se preci vstava!
Ja to mam trochu jinak, nekdo by i zavidel. No a ze se taci najdou (jako ze fakt!). Popravde, ja si to taky zavidim, ale obcas vlastne neni co.
Praci mam doma, takze ja jsem v praci porad. Ale prece JSEM DOMA. Takze to je pohoda, ne?! Kdo si to do ted myslel? Kdo si to mysli dal, jaka pohoda to je:)?
Nemam kam utect, nemam jak utect. Vstavam za rinceni deti, jasneho rozsviceni snad vsech svetel v dome a ranni hadky o panenku mezi Rosie a Fany. Vymenim za budik! 😀 😀 (haha).
Ale, ted to nejdulezitejsi. . . Ma prace se odrazi na nalade nasich holek, na nemocnosti, na hlidani. Vlastne, kdo to tak nema. Ale, nase Fanynka nesmi do kolektivu, mezi deti, mezi lidi.. Testy imunity pred nami nekdy na jare.. skolka v nedohlednu a jestli vubec a kdyz uz, mozna nejaka s max peti detmi. Ale nebudu predbihat. Zatim se mazlime a prodluzujeme si detstvi. A to je nadherny 🙂 mazlinka moje.
Trochu to zjednodusim a shrnu hned na zacatku – hlidani nemam, nemam kam “udat” Fanynku a tak kazde rano travim minimalne dve hodiny v kuchyni a varim, aby to chudak dite melo co jist ;). A jen tak neco neji, vzhledem k jeji musi vaze a hlidani vahy musim premyslet, co uvarim, aby to bastila. A ja proste neumim varit ve 30timinutovkach – naucte mne to!!!! 🙂
Varim pro Fanynku, pro manzela na vecer, temer obden pecu detem nejake kolace ke svacine, ke kafi..
Vlastne jist tyden salat by me nevadilo :)) Ale ti moji by se moc nenajedli a jidlo ze skolni jidelny – no fuuuj. Takze, tady si moc nepomuzu.. Jdeme dal..
V mezicase litam od emailu, k objednavkam, siti, strihani. Dost neefektivni. Po obede jsem uz celkem vycerpana. Nejlepsi je, kdyz kocour treba chyti ptaka, ktereho celeho pred domem rozcupuje.. To pak litam s vysavacem i na terase a vysavam to jemne peri, aby to holky nevidely. Musim to udelat.. Stejne tak musim s detmi byt.. Ale ta prace tu je take.. Holky porad chodi a Mamiii.. To, v dobe skluzu (ne ze bych nebyla ve skluzu permanentne) je jeste vic neefektivni. Nemam na praci klid, prostor a vlastne skoro ani cas. Ze by si holky poklidne semnou sedly v pracovne, kdyz potrebuji sit a poklidne si dve hodiny malovaly? To nekdo u svych deti znate? .. navod? 🙂
Takze vse rychle honem udelat, zabavit holky, jdeme ven, hrajeme si, porad neco vyrabime, tvorime.. Holky chteji me a ja se snazim maximalne co to jde jim tu maminku ze me dat. A pak odbiham do pracovny. Vse co mi v dobe klidu trva desetinasobne kratsi dobu, nez v dobe s detmi = neda se srovnat. Az ja tu jednou budu sama, budu si pripadat jak v laznich 🙂
Holky vecer jdou spat, usinaji kolem devate vecer… Fanynka dnes v pul desate.. To uz moc casu z vecera nezbyva. Tak dofrkam resty, nachystam obleceni na druhy den (ulehcuji si cas rano), poklidim, vsechny tu nakrmim, vcetne zvirectva..
A zacinam nanovo. Koncim kolem pulnoci, kdy uz tuplem nevim, jak se jmenuji. (kolikpak asi je ted hodin?:))
Kdyz na mne manzel promluvi, tak ma bezna odpoved je “lasko, mozek uz mam odpojeny”..
Ale, nemam kdy jindy to stihat. Dny jsou nakouskovane tak, jak mi holky dovoli a reknu vam..je to hodne tezke. Skloubit deti a praci. Obdivuji vas vsechny, co to tak delate, jako ja 🙂
Od Fanynky nemoci jedu na milion procent. Mam pocit, ze vetsi kapacitu uz nemam, ze uz to vic proste nejde. Dosahla jsem naprosteho vrcholu! Alespon vim, jaky je ten muj strop a obcas si i musim rict, ze zitra je take den.
Mohla bych se zavrit rano po odvezeni deti do skolky v pracovne (po tom, co nas kazde rano budi v 6 rano sokem) a dat si “pracovni dobu”, vse v klidu stihnout, zavrit za sebou dvere a byt ta mama a ta hospodynka. Ale to nejde. Takze ted me dny jsou hodne (strasne moc) chaoticke. Delam vsechno, az se mi toci hlava. Nevim, kde zacit a uz vubec ne kde skoncit.

Takze v ramci zachovani psychickeho a manzelskeho zdravi.. Obcas si zajit ven my dva, aniz bych resila, jestli musim varit, vstavat Moci jit do kina a nebo do baru, kde stravime az do brzkych ranich hodin – pripadam si ted jak duchodce, haha. Vymest nejaky koncert a nebo mit volny vikend. Ta predstava celeho volneho vikendu, pro me neco neznameho.. Mit ten “bezdetny” odpocinek a nemuset se vnucovat, obcas sit a pracovat v klidu. Alespon do doby, nez bude moci Fanynka zase mezi deti. Kotatko moje, jeste to musime vydrzet..
Ale reseni to ma a ja totuto cestou hledam chuvu.
Nejlepe ze zdravotnictvi (ale nemusi byt), hodnou, s babickovskymi pudy, nebo mladou holcinu se zkusenostmi, tvorivou a takovou, co ma rada deti. Plynula anglictinina, ci spanelstina podminkou.
Ale neni to jen tak, jsme narocni 🙂

A jestli se najde nekdo, kdo docetl az sem, budu moc rada za sdileni. Jeste pro uvedeni oblast Roztoky u Prahy 🙂
Dekuji!

A tak jsem usila i dalsi hnizdecko, pro to male cerstve (jeste nenarozene) miminecko.

Dobrou noc a nadchazejicimu ctvrtku zdar! 🙂