Jak vypada cesta jedne Ceske (skoroprazske) rodiny napric Evropou? (AUTEM) Kdy nasi cilovou destinaci je nam Gibraltar (Atlas sveta a prstem jedte temer az k Africe ;))

IMG_7291
Takto “resena” elektrika je po cele La linea na jihu Spanelska ..
IMG_7300
pohled, ktery se nemuze nikdy okoukat! 🙂

IMG_7306 IMG_7307

S detmi v aute, dele nez dve hodiny..  Hezky se usadte, mozna s tim pockejte na vecer a nalijte si vino 😉 !

 

Je tomu presne rok (a par dni), co jsme se vratili z delsiho pobytu ve Spanelska, zpet do Cr. Styska se nam. Moc. Ted tu zmenu pocitujeme nejak intenzivneji. Zivot u more je proste bezstarostny :)))
Kdo se stehujete do ciziny, nevahejte! A nevracejte se 🙂 – ale to bych nikdy predtim nerekla..

IMG_7064 IMG_7065

IMG_7082 IMG_7137

 

Je tomu pul roku, co nase Fanynka prodelala TU osklivou nemoc..
Prvni jeji slovicka po probuzeni (po slovicku “maminka” teda :)) byla “elo” (rozumnej ero = letadlo). Je to nase milovnice auticek, letadel, bagru.. Ale Fanynka tentokrat nechtela nove auticko, ale chtela letet k moricku!
A jak jsme slibili, tak jsme udelali. Vzali nase holcicky k moricku. Lituji, ze jsme to neudelali driv. Vlastne kratce po nemoci. More je druhy opak smogove Prahy. Celou zimu jsme byly zavrene doma. Je to asi mesic, co jsem s Fanynkou zacala (konecne) chodit ven.

Vybrali jsme si Spanelsko, nase zname a krizem krazem projete a procestovane. Konkretne jih Spanelska, Gibraltar. Paradoxne jsme prvnich par dni zili i ve stejnem, nasem starem domecku. Nostalgie, jako prase!
O tom, ze po “dovolene” touzil kazdy pidi kousicek nasich tel, ta unava nacerpana za poslednich xyz mesicu, o tom vam ani nemusim vypravet. Takze restart. Vsech nas 4 🙂
Nechci v sobe zivit sebelitost a negace. Ale, kdyz vam lekar potvrdi JEDTE! Tak proste necekate a jedete. S ohledem na Fanynku samozrejme.
Morsky vzduch, slunicko ma ty nej uzdravovaci ucinky, o tom zadna, ze jo! Kdepak kortikoidy 🙂 /to tu placam do vzduchu specialne pro ty, kteri si mysli, ze jako rodice nevime co delame a byla chyba odjet ;)/

IMG_7191 IMG_7216

IMG_7226 IMG_7259 IMG_7268IMG_7273

“kdyz vam pisu tyto poznamky (do mobilu), tak jeste jedeme. Jeste porad. Je trictvrte na sedm, sobota 18.3.2017. Vstavali jsme ve ctyri hodiny rano…

Ale vratme se k uplnemu zacatku… 😉

Vyjizdeli jsme v patek v 9,00 rano z Prahy. Posadka:  dva dospely, 2 deti, auto nalozene. Bez rizku pratele.. to jsem matka! 😛
Pres Rozvadov do Nemecka. A tady to zacina. Nemecko je totiz uplne nejhorsi. Pomineme li poslednich (jeste horsich) 300km do cile (to uz necitite zadek a nohy a vetu “kdy uz tam budem” slychate snad co minutu), tak Nemecky usek byl dlouhyyyyy
V Nemecku samy kamion, zacpy, silenci, kteri klickuji..a je tak velike! (To Nemecko) Dlouhe, snad i nekonecne..
Tentokrat jsme se rozhodli, ze misto Andorry (Pyreneje) pojedeme druhym smerem a to pres Pariz. Casove stejny (hodne podobny) usek. Z nasi zkusenosti mnohem lepsi cesta. Tedy, pokud pominu ty nadherne Pyreneje, pak Monaco atd.. Ale, tam uz jsme jeli nekolikrat.
Je cas na zmenu.

IMG_7281 IMG_7299

IMG_7301 IMG_7306

IMG_7307

Do Parize jsme prijeli v patek asi v devet hodin vecer. Po 12h v aute. Doprava v Parizi nas neprekvapila (Tedy me ano, pana tvorstva ne). Manzel vedel, jak to tam chodi.
Chaos!! TOTALNI sehrany CHAOS! 🙂
Takze, kdo zvladl ridit v Parizi, zvladne ridit vsude! Ze je na semaforu cervena? No a co 😀 oni proste jedou 😀 prednost z prava? Tam ma prednost jen ten, kdo se neboji.
Nebo, kruhove objezdy maji kapitolu samu pro sebe. Zadne oddelovaci cary, jako na Dejvicke. Jeden obri pruh a v nem na preskacku stovky aut. Nikdo nevi kdo kam jede. Ale vsichni jedou:)
Auta jsou obouchana, mezi nimi Porsche panamery, Tesly a v tom vy brzdite i ocima!

Dojeli jsme k ni. I kdyz jsme to chteli vzdat a nezajizdet do centra.

K EIFFELOVCE!
Je tomu 10let (fiha, deset let, to je silene, nejak mi dochazi, ze asi starnu, nebo co?), co jsem v Parizi stravila 3 dny. Tenkrat mrzlo a ja si tam koupila me prvni kozacky. Od Bati.
Ze to budou Batovky z Parize jsem nikdy dopredu neplanovala:) A mam je do dnes!

Eiffelovka je nadherna, skvostna a laka k pohledu do oblak. Lidmi zijici tam uz bezkonkurencne okoukana. Ale ja na ni mohla oci nechat. V tu chvili mi doslo, jooo my jsme ve Francii!

“holcicky, vstavejte, jsme v Parizi”!!!!

Kolemjdouci prodavac nam samozrejme vnutil privesky. Hned poznal turisty:) Bez privesku bychom nemohli odjet!
O nadseni holcicek, netreba psat. Mame dokonce vetsi Eiffelovku co blika! Kyc jak bic 😉

Vyjeli jsme z Parize smerem Bordeaux.
Kolem pulnoci jsme to “zapichli” na pekne (cti ciste) benzince, osvetlene. Odpocivadlum totiz uplne neverime. Stahli jsme sedacky do roviny, vytahli vonave perinky, odloupli holcicky ze sedacek a krasne si ustlali na pankace v aute. Miluju nase auto!
Do Bordeaux jsme chteli dojet a prespat v plnohodnotnych postelich, ale uz jsme nedojeli. Unava byla silnejsi.
Zbyvalo nam totiz jeste 357km do Bordeaux a tak jsme to vyresili takhle alternativne, na prasaky v aute 🙂
Ve 4 rano ROZCVICKA! VSTAVACKA! TEPLY KAFE!
Nase 4 hodinova noc byla pratele velice luxusni. Co vam budu povidat 😀
Vycurat, vycistit zuby. Zvlastni pocit, cistit si zuby, kdy za zady se nejaky pan (? asi ridic kamionu) sprchuje.
Spolecna chodba, no 🙂 Toalety se sprchama nejsou v Nemecku a ve Francii nikterak zvlastni. Za to ve Spanelsku v  noci najit benzinku, ktera bude fungovat a ma treba jen ty zachody.. To uz je horsi 😀
V pul pate rano jsem rozcuchana, nevyspala a pomackana nanasela na oblicej (dama no) me plenove serum s ruzovym olejem. Vite, ze se vse co do pleti dodavate ma jemne vklepavat – staci prikladat dlane? Tak toho vase plet absorbuje daleko vice, nez nejakym rozpatlavanim (Market, diky za super kosmeticku!)
No, hned mi bylo lip! Ted ulozit jeste holky zpatky do sedacek a jedeme dal:)

Nejsem moc dobry spolujezdec (kdyz tedy zrovna nespim:D jinak podavam piti, jidlo, obcas spatne poradim, kdyz se divam do navigace a mam pocit, ze to co ukazuje je doprava a ne rovne:))
Takze od tech 4 rano do osme, nez se vzbudily holky (snad zacnu jezdit nocni v autech, doma vstavaji v pet, nejdele v sest!!!!!!!!) a sli jsme snidat, jsem PROSTE SPALA, ale pritom delala, ze nespim. Takovy ten pocit, kdy vite, ze spat nemuzete, nechcete, ale telo nepocloucha.
Vlastne jsem zjistila, jak me stresuje, kdyz auto jede (jak jinak, ze 😀 v garazi v nem sedet nebudu :D) a ja spim/usinam/neudrzim se bdela.. to uvedomeni, ze usinam. Takze ja neridim, to by bylo rychle semnou..Me staci hodina a pul ridit do Ceske lipy ke kamaradce, kam jsem vezla nasi psi slecnu v tydny  a pak hodinu a pul zpet. Natoz 27h ciste jizdy.!!!!

Je 10,30h sobota 18.3.2017 a my jsme ve SPANELSKU! VIVA LA SPAIN!
Pred chvili jsme videli asi na vterinu more! (tim, ze jsme si vybrali cestu smerem od Madridu, tak jedeme vnitrozemim Spanelska a ne podel more.
“Uz tam budeme”? ” uz tam jsme”? Nedokazeme rozjarene deti udrzet v klidu..Vybil se tablet…

JESTE 977km! Na tento okamzik jsme cekali! Az budeme mene, nez..nez 2900km 🙂

Vytahuji omalovanky, take modelinu, zviratka, pribehy a nebo proste s holkama lelkujeme pohledem z okna. Pocitame palmy, to nas moc bavi!

Holkam cesta vubec nevadi, casto zastavujeme. Poprve tuto cestu jeli pred dvemi lety. Fanynce bylo 2,5roku a Rozi 4roky:)

A co jsem delala ja? Hackovala. Urcite s sebou do auta doporucuji neco, cim se zabavite. Uhackovala jsem deku :)!

.

.IMG_7052

.

Dejavu snad na kazdem kroku, na kadem kilometru. Jsme doma. Jsme tu. Je devet vecer a my prijizdime.
Holky do vany, veca a kochat se. Usmivame se jak 4 mesicci na hnoji. Zvladli jsme to!