Mini košík

Kazdy den po skolce se snazim holcickam udelat program. 
Kazdy.. Obcas to samozrejme nejde, neni treba nalada, tak jsme doma. Ale kdyz to jde, mizime pryc.
Kdo ma deti, tak chape. Byt doma neni uplne ten spravny orech 😉
A co je vic, nez ty stasne rozzarene oci a to vecerni vypraveni o rekapitulaci dne. 
V takovych dnech stoupaji veskere hodnoty rodineho ziti a je to tak krasny. Byt spolu 🙂
Kamaradka nas vytahla na prochazku. Neplanovane, necekane. Vzit batoh, svacinku a jit..
Zijeme v tak krasnem meste. Ach 🙂
Kousek od domu mame nadherny les Tiche udoli. Ktery se tahne od Suchdola, pres Roztoky, do Unetic.
Vedela jsem o nem. Ale pouze z doslechu. Chystala jsem se tam, ale sama tam jit, to jsem se bala.
To ze budu nadsena jsem vedela uz predem, ale ze az tak? To ne 🙂 
V tu chvili jsme se ocitly uplne jinde. Ze mame Prahu na dosah? ..:)
Neni mozne …
Prselo, melo prset, chvili tepleji, chvili chladneji. Takze holiny, nepromokave bundy a kalhoty a slo se!
Bylo nam bozsky! 

Deti si strasne moc uzily skakani do kaluzi. 

V polovine cesty jsme nas plan vratit se zpet k autu zmenil na plan B) – dojit do Unetic. Vzdyt je to uz jen 2km 🙂 to je tamhle za rohem.
“Dame si u Lasiku jejich uzasne kolacky”, rika Jana. Tak to me dostalo uplne nejvic. Nikdz jsem nejedla lepsi kolac. Mnam!
A ty prostory, ach 🙂
Utikat na autobus a domu..
Deti unavene. 
Vykoupat a spinkat 🙂

/ byla jsem tak nadsena, ze jsem tam v nedeli vytahla spolu s detmi i meho manzela a moji maminku, ktera prijela na poklidne kafe – jeste, ze mela kecky a ne sandale 🙂
Tentokrat jsme sli polni cestou, kterou mame primo za domem. Avsak ten autobus, hmm, tak ten nam zpatky nejel 😀
Bourka hrmela z oblak a my pelasili po svych polem domu.
To bych nebyla ja, abych cestou nenarvala nejakou kytku. Uz kvete Trezalka teckovana! 🙂 (treba na zlucnik a jatra)
Vecer jsem se usmivala jak mesicek na hnoji. Spokojena. Tak moc spokojena.

Skore 4,5km v nohach. Nasich –  to se nepocita. Hlavne tech deti. Byly uzasne!
Tak a ja balim par svestek a padime k potucku. 
Mejte krasny den
*M*

Přečíst článek

upraveno 2.6.2016 🙂
Od letosniho konce unora jsem byla s detmi v Cr, kdy manzel musel jeste pracovne zustat na Gibraltaru.
Takze, temer vsechny nase veci a vybaveni se nalozily v unoru do transita, vcetne psa a kocky a jelo se.
Tehdy jsem o nasem stehovani psala v clanku 🙂 

Nyni jsem si finalne jela pro manzela, zbytek veci.. Naposledy se rozloucit s tim vsim, co nam 4 roky delalo domov, s prateli, se slunickem.. 

Poprve bez deti! POPRVE!!! Sami dva, bezdetny par na tyden. UPLNE POPRVE SAMI 🙂 NEUVERITELNEEEE (Pozn: zjistila jsem, ze bez deti se clovek desne nudi!.. tedy ne ze bych si ten tyden neuzivala, to maximalne.. Ale vlastne si to bez tech nasich certisek neumim uz vubec predstavit :))) ).

3 dny uplneho nicnedelani, valeni se na plazi, zadneho vareni, uklizeni. Poprve po 5ti letech moci vypnout, na tech par dni.. Byt sama. V tu chvili jsem si uvedomila, co vse nam zivot v cizine prinesl. Co Spanelsko umi nabidnout a co i za tim vsim nespokojenym mym chticem vratit se zpet do Cr bylo 🙂

Obohaceni. To nejvetsi zivotni obohaceni, co jsme mohli jen dostat.
To, co vyjadrit slovy proste nejde. To se musi prozit.
Je to, jako by clovek vstoupil do jineho sveta.
Kolikrat mam pocit, kdyz pratelum vypravime, ci diskutujeme o zivote jinde.. Jako by nam neverili. No jo… NEZAZILI TO.. 🙂

Nastala nase “SVATEBNI CESTA”. S manzelem jsme to tak pojali, avsak po svatbe mame uz skoro 6 let. Jelikoz jsme na zadne svatebni jeste nikdy nebyli (kdyz nepocitam tu uzasnou dovolenou ziti u more 😉 ).

Ve ctvrtek 19.5.2016 mel Petr posledni den v praci…. 
Vecer jeste ten den jsme vyjeli.
Prizanm se, plakala jsem. Kdyz jsem ve zpetnem zrcatku videla Gibraltar jak mizi v dali.. Ty vzpominky byly tak zive. Kazdicka minuta stravena tam se mi promitla. Ten nas zacatek, to vsechno.
Cely zivot deti, prvni sluvka deti, prvni krucky, prvni maly kamaradi, skolka, skola.. Ti lide.. Hlavne nase pady a vzestupy.

Dekuju.. Za to bohatstvi, co jsme si mohli odvest, za to, jak jsme se zmenili. Dikybohu!

… byla pred nami nejuzasnejsi cesta. Nas eurotrip!
Projeli jsme 10zemi! (doplneno: Gibraltar, Spanelsko, Francie, Monaco, Italie, Lichtenstejnsko, Svycarsko, Rakousko, Nemecko a Cechy :)) Za 4dny! Z toho jeden den stravili v Saint Tropez, kde jsme spali v apartmanu. Zbytek byl poradny punk v aute!
Prijeli jsme v nedeli 22.5.2016 v 7hodin rano. Po hodine spanku na Nemecke benzince..

Kam se hrabou nekolika hvezdickove hotely a apartmany!
To, co jsme za 4dny zazili, bychom v zadnem nudnem hotelu nezazili a nevideli :))) (tady si predstavte ten nejstastnejsi a nejspokojenejsi smajlik :)) ).

Zabalili jsme posledni veci, vzali malou svacinu a jeli.
Prvni poradne tankovani, PLNOU!
Jelikoz pres noc je zvykem, ze jsou spanelske benzinky zavrene. Cili, jakmile jsme potkali nejakou, ktera mela otevreno, ihned jsme dotankovavali.

Zacalo se nam vypoustet predni kolo.. Hm, super…mame v nem hrebik!
Manzel koupil penu, kterou kolo napustil, pena gumu zacelila a jeli jsme (s takto zacelenym kolem jsme na predeslem aute najezdili asi 4tis km, take s hrebikem v kole, takze co se muze stat… Urcite nic….).

Vyjeli jsme na vecer od GIBRALTARU. Smer sever..
V pul druhe rano jsme zastavili na frekventovane benzince kousek pred Valencii. Na kratky spanek.

V sest rano 20.kvetna 2016 nas cekalo uzasne probuzeni… Vychod Slunce.. Kdy obrovska zhava koule “vyleza” z morske hladiny..
Slunicko je opravdu nekolikrat vetsi, nez vidime v Cr.

K Valencii je cesta nudna, pusta, kamenita a prasna.. Ale jakmile prejedete Valencii, tak se krajina zmeni. Vsude lany olivovniku, pomerancu, obhospodarovanych poli..
Pred Barcelonou se pole vystridaji ve vinice (Hola Rioja!!).
A chvili na to bylo nase posledni rozluceni se Spanelskem.. 1100km za nami…

Adios Spain a Bonjour France! 🙂

Jelo se nam krasne, i s hrebikem v prednim kole, na ktery jsme uplne zapomneli.

Hranice Francie..klidne prejeti, my stastni, ze se blizi nas dnesni cil a to Saint Tropez, kde budeme prespavat, uzasne azurove pobrezi, slunce a krasny den.

V tom docela rana, smyk volantu.. co to je???!!!
KOLO!!!.. No to je jasny! “Bude to kolo”..hulakam na manzela..
Zastavujeme, kontrolujeme pneumatiku, ta zcela v poradku..

Divny.. 

Asi kaminek, ci prudky vitr (dost foukalo). Tak vyjizdime dal, kde po par metrech odstavujeme auto ke krajnici, na celkem rusne dalnici..
Kolo bouchlo. Hm…

Kufr uplne, ale uplne nalozeny vecmi.. “Kde je zlato trojuhelnik”..
“Mame vlastne hever”??????
Kde ma tohle auto rezervu..??? 
Nasledovalo pul hodinove paceni rezervy z pod auta, kdy jsme stejne cely kufr museli vyndat, prestrihnout lano, ktere rezervu drzelo (nesla sundat), nandat kufr zpet..
Manzel pod autem, ja ve skarpe, kolem nas kamion za kamionem. Srdce v krku..
Nastesti se nam to podarilo.. Jeste ze vzal z garaze tesne pred odjezdem ty stipacky! 🙂
A jeli jsme dal 🙂 (ted se tu hlasite smeju, kdyz na to zavzpominam :)))

Francie je nadherna, i kdyz ji vidite pouze z auta. Bavilo me pozorovat menici se krajinu, barvy, architekturu.
Koupili jsme si prvni suvenyry. Marseilske mydlo! Avsak samotna Marseille mne “zklamala”.. Cekala jsem prekrasne mesto, namisto jsme videli betonove mesto. Zadne obchudky s temi mydlicky a bylinkami. Ale verim, ze mit na Marseille vice casu, bylo by to lepsi.
Vzduch nam hlasil ve stinu 30stupnu, my totalne spinavy od skvary a vymeny pneumatiky. V zivote jsme nebyli vic spokojeni. Povedlo se nam to a proste jedem dal 🙂
Naprosto nas odrovnala cesta z Marseille po pobrezi. Naprosta pohadka. Nespocet odstinu zelene. Vsude vinice, VSUDE!. Stromy, lesy, louky, utulne domecky. Ta vune ze vsuderostouci jasminy (kde ji prosim v Cr sezenuuuu?).
Poslednich 170km do Saint Tropez! SPRCHA!

Cetnici ze Saint Tropez 🙂
Jsme tu.. 1750km od Gibraltaru..
Stravili jsme den a noc v pronajatem apartmanu v Saint Tropez.
Rano po probuzeni posledni hygiena a jedem 🙂
Snidani jsme si koupili ve francouzskem supermarketu, popojeli k azurovemu pobrezi a na kameni s vyhledem na more posnidali.
Byla to ta nejluxusnejsi snidane v mem zivote (kdyz nepocitam tu snidani v Podoli tesne po porodu Rozarky, ta byla nejvic :))).

Dalsi zastavka v Cannes (kde se nam podarilo chytit posledni den filmoveho festivalu), Nice, Antibes (pred sedmi lety nase prvni dovolena, prvni trip autem) a Monaco!
Vedeli jste, ze Monaco je samostatny stat? Velikost mesta, asi jako Gibraltar. Na uzemi Francie, ale s Francii nema nic spolecneho 🙂 Druhy nejmensi stat na svete.

Monaco

ITALIE..
Tady to clovek pozna, jen sem vjede…. :)))
Tak kouzelne. Jen se podivejte na ty domy.
Jak je vse naprosto typicke pro tu danou zem..
Nicmene, co se silnicniho provozu tyce, tak treba prave Italove nemaji omezenou rychlost.. 
Cili, pokud pojedete treba 140km po dalnici, urcite pocitejte s tim, ze pro Italy budete “snek” a budou vas v rychlosti min 180km predjizdet 😉

Z Italie jsme zamirili do Svycarska.
Ty hory, ty obri nadherne kopce. Kde temer kazdy vrchol je zasnezeny. V tu chvili mate pocit, ze jste se ocitli v pohadce “Mrazik”. Ze jste v miste, kde se zastavil cas. Vse je tam tak jine a pritom nadherne.
Uz se stmivalo a tak jsme radeji vyrazili dal. Cekala nas nase nejdelsi (a vlastne nejhorsi) cesta. Samotny konec a jeste pres noc a na jeden zatah. 700km..
Tma, monotonost, uz jsme vedeli, ze nas neceka zadny vyhled a ze za par hodin musime dojet domu, do Cech.
Pred koncem Svycarska jsme zastavili na benzince. Ja tvar nalepenou na skle, oci, ktere se nedali otevrit, mozek mi vypinal a ja usninala.
Manzel zavelel.. “jdem si pro kafe”.
Bylo to nejnhusnejsi a nejdrazsi kafe, co jsme kdy meli. Kelimek stal asi 5 euro. 
Ale potrebovali jsme “nakopavac”.
Jeli jsme dal. Za nami bylo v kolech 2800km, kousek od Mnichova, 2.hodina ranni a poslednich 400km pred nami. Krize nastala..
Hodinovy spanek a zas jet. Prekonat krizi.
Nejhorsi je, jak je tma. Ale, jakmile se zacne rozednivat, clovek dostane novou energii, je na co se divat a cim se zabavit:)
A tak v 5,34h vidime, jak vychazi na ceskych hranicich Slunce.
O dost mensi, nez ve Spanelsku. Take o dost drive.. Tam jeste v sedm hodin rano je tma (a ja proc me ty deti vstavaji po pate ranni..? uff :)))
Take o dost chladnejsi vzduch. Ten hlasil 5stupnu.. Ja plavky, tilko a zabky na nohou.
Ne, v tu chvili se mi vuubec nechtelo ani curat, jaka byla zima.
* JSME DOMA *
Přečíst článek

Mame doma tatinka. Zas na skok, tak se musime uzit co to jde, nez nam zas odleti.

V sobotu jsme zvladli  dojet do Nemecka, abychom tesne za hranicemi zjisitli, ze pasy deti zustali doma v kabelce..
Takze nas cekalo par fotek zasnezene sjezdovky a zas domu. Strach nam nedal. Ta moje hlava derava 🙂
Nalada nebyla moc prijemna, byli jsme oba s manzelem nacureni, deti tentokrat jak z retezu a ze teda jedem domu!
Stavili jsme se v Teplicich, kde jsme se oplachli  v teplem prameni, koupili cerstve, teple lazenske oplatky a ze uz tedy vazne jedem..
Nalada byla jeste horsi, nez predtim, pac holky zlobily snad jeste vic..

Manzel vzal situaci do svych rukou a strihul to mezi kopce, smerem Praha. Cedule “Terezin”.. 

.
.
.
.

1780 – zalozeni pevnosti Josefem II.
1782 – prohlasena svobodnym kralovskym mestem
1790 – schopna obrany..

Behem 2.svetove valky (1939-1945) slouzila hlavni pevnost nacistickemu Nemecku, jako zidovske ghetto. A mala pevnost coby veznice prazskeho gestapa. Tady se zastavim, jelikoz nam ve skole tloukli do hlavy, ze Terezin byl koncentracni tabor. Tak si to vybavuji ja, muj manzel… Byli jsme vyvedeni v omyl. Mnohdy se prave nespravne uvadi, ze zde byl prave zrizen koncentracni tabor.
Pro tyto ucely naciste zridili zvlastni zeleznicni vlecku, ktera v dobe 2.svetove valky primo z ulic mesta vyvazela zidovske obyvatelstvo do likvidacnich taboru (Osvetim, Majdanek, Treblinka, Sobibor, Chelmno a dalsich umistenych v Polsku) … brr az mi mrazi, jen to pisu..
Vzdyt je to par desitel let zpet!

Nyni Terezin slouzi, jako narodni kulturni pamatka

Mela jsem zatajeny dech po celou dobu prohlidky.. A to jsme  stihli “jen” nemalou cast samotne pevnosti a to podzemi Hlavni pevnosti.

Urcite doporucujeme vsem, co nebyli.
Naskytne se vam prava tvar, jako by jste se kuzi naskytli v te krute dobe..
 Chystame se jeste jednou, kdy tentokrat chceme navstivit Malou pevnost, narodni hrbitov, samotky Male pevnosti, popraviste, kasarny..

Přečíst článek

Domlouvaly jsme se jiz nejaky ten cas, ze se sejdeme. Jenze, znate to..porad vsichni cekame na to, ci ono, na lepsi pocasi, ci lepsi naladu.
V tydnu jsem doma nadhodila, ze si pres vikend udelame mensi vylet do Benalmadeny a vyzvedneme cestou Marketu s manzelem, kteri se tam premistili z Malagy. A tim nase domluva s mym chlapem take skoncila.
V tu chvili jsem to zametla pod koberec, jako hotovou vec a ze je to vlastne jeste daleko.
V patek jsme sli spat celkem pozde a ve mne se kolem pulnoci zrodila myslenka sobotniho setkani. Ja zapomnela!
Nastesti Marketa nic nemeli a tak jsme pro ne vyrazili.
Ze nevite o koho se jedna?
No prece bajecna malirka z Prahy, ktera je ted na par tydnu jeste tak trochu spanelska holka Myyna. Holka “netrpeliva”. To by melo byt spise moje motto… Pac ja jsem vsude a vlastne nikde.
Ted prave jeste dosnidavam, do toho varim obed, siju kabelku, striham na dalsi, usrkavam uplne ledove kafe a taky lelkuju pohledem z okna.
Market diky za bajecne shledani! Bylo to vice nez mile. Holky byly nadsene 😉 Vyraz Rozky na hlavni fotce mluvi za vse.
Tesim se na dalsi shledani v Seville, ci v Praze 🙂 uz ti zhavim gril!

Ahoj! Hola!

Budhisticka stupa Benalmadena

uvnitr stupy zapalujeme vonne tycinky 🙂

motyli park Benalmadena

Marbella

Tak jsme je vyvezli! Tady v kocare s konem 🙂

Přečíst článek

Nakopla jsem se k sepsani tohoto clanku, ktery by mohl (mel by!) pomoci maminkam s detmi tolika nesilet pred delsi cestou. 

S prijemnym prozitkem a pozitkem z dovolene a cest vubec, je tez doprovazen stres z letu, z vlaku, autobusu, auta, z celkoveho cestovani, z baleni.. co s sebou, co naopak nechat doma..

Opustili jsme hranice Ceske republiky uz nejaky patek zpet a tim i nas doposavadni stres z cestovani s detmi. Predtim jsme byli maximalne na Lipne! 🙂
Jo tenkrat, ja jak se bala! A ted bych timto clankem chtela pomoci maminkam, ktere na tom jsou treba ted prave tak, jako ja tenkrat, kdyz jsem si kladla otazky: “jaky bude let”…”zvladnou to holky”… “zvladnu to ja”…”mame vsechno”…”boze ja urcite neco zapomnela”…”jeste cipecky na teplotu”.. “jo a sirupecek”..”mam dost sunaru”…””jo a tam urcite nemaji detske kase..???!!!!!
Jo tak to bylo.. Desny, co?
UUUF!!!.. 
Uprimne, kdo z vas tohle nezna? 
Zpetne se sama sebe desim.

Letu Spanelsko, CR a obracene mame za sebou nespocet. A nejen letu. Loni v lete jsem si to s detmi strihla cele autem. 3000km nonstop!
“Kocovnici badatele”, jak rika moje babicka 🙂 ktera pak tyden z toho nespi. Ahoj babi! 🙂

..Tak takhle jsme balili..

..nebo treba taky takhle…

.. i takhle..

Rosie letela poprve, kdyz ji byl rok, to jsme byla zaroven tehotna s Francescou.
No a Fanynka letela a ani ji rok nebyl a to bylo ke vsemu po tak narocnem predcasnem porodu 🙂

Takze se pokusim porovnat batole X skoro predskolak. Nase holky jsou vetsi  a mam moznost to srovnat.

Kdyz jsem s holkama letala, co byly jeste miminka, tak to bylo samozrejme na psychickou pohodu mnohem tezsi, nez ted. Ale vzdycky jsme to zvladla. Jednou jsme byla opocenejsi treba mene, nez minule (optimisticky a s nadhledem :DD).
Mivala jsem o to vetsi svacinu a o to vic moznosti, jak deti zabavit. 
Nejhorsi na tom bylo to, ze jsou dve, dve kousicek od sebe, dve na tak malo prostoru v letadle, dve co kazda ma ruce a nohy, dve co nosily pleny, dve co se naraz pokakaly, dve co naraz chtely obe jist hned ted.. a obe proste na vse. A ja jedna a jen dve ruce..obcas jsem nekde lovila tu treti 🙂
Do te doby musel s nami letat muj manzel. Jelikoz na jednu dospelou osobu spada jedno dite do veku 2 let. To sedi na vas na kline. 
To bylo jeste horsi. 
Ted nevim, zdali to bylo to nejhorsi. 
Tenkrat, v te dobe jsem to povazovala za neco priserneho. Dva dospeli, pidi misto, na vas dve deti a vedle vas na tretim sedadle pan..To byl mazec.. to jo. Ale na druhou stranu ten luxus toho, ze mate peci jen o to jedno, kdy vas manzel se stara o druhe dite. To je luxus! Vazne!

Tohle bylo leto 2015, let do Cech na prazdniny 🙂

V mistni trafice jsem koupila sesity se samolepkami a zabava byla na miste! 🙂

S usmevem! 🙂

Posleze jsem zacala letat s detmi uplne sama.
S tim prichazela i perfektni priprava na let, aby se clovek vyvaroval vsemu a mel vzdy zachranu po ruce.
Mela jsem vsechno! Chodici krabice posledni zachrany 🙂 

Kazda z vas znate sve deti nejlepe a vite, co maji rady.
Tablet, ci chytry telefon s pohadkou. Bezva vec, ted uz chytre telefony nabizeji premiru aplikaci pro deti. Takze postahujte pohadky, hry. 
Doporucuji i takto malym detem deku, polstarek, latkovou plenu..neco cim je na sedacce spici podlozite a prikrejete. 
V letadle obcas byva chladneji, diky klimatizaci.
Urcite, pokud nemate tedy zrovna typ ditete “kam ho posadim, tam je”, ale spise typ ditete, jako my “jsem naprosto vsude”! Doporucuji batuzek s oblibenyma hrackama. Kazda z holcicek mela svuj batuzek a v nem vse potrebne, jak hracky, svacinku, tak i treba vlhcene ubrousky..
My vozime modelinu nejvice a vykrajovatka. 
Odkladaci stolecek, ktery vyklopite ze sedadla pred vami je na to uplne perfektni.
Pak omalovany, sesity, pastelky, fixy, take bereme obcas lego, koniky, barbinku, knizky. Co holky chteji a co je zrovna v tom dannem obdobi bavi nejvice.
S vekem roste mene narocnejsi priprava, nez tomu bylo kdysi, kdyz byly holky malicke – to batuzek praskal ve svech 🙂
Vzdy se snazim na cestu detem koupit neco noveho. Neokoukaneho. Neco, co vytahnu z batuzku, az v letadle.

Co se tyce kocarku, ten s nami jel vzdy az k letadlu. Leta zdarma. Kazde dite ma narok na bezplatny prevoz kocarku, taktez i cestovni postylky a autosedacky. Pro svou jistotu si to vzdy overte u vasi letecke spolecnosti se kterou letite.
Kocarek bud odevzdate u nadmernych zavazadel (lepsi je si nechat usit, ci zakoupit originalni obal na prepravu kocarku), po prevzeti palubniho listku. A nebo s nim a svym malym pasazerem jedete az do letadla. Kde pred samym vsupem do letadla jej slozite ( muze zustat i vcelku ). Technik jej odnese dolu do zavazadloveho prostoru.
Po pristani vam jej zas donese zpet nahoru.
Pri prevazeni cestovni postylky a autosedacky doporucuji obalit bud potravinovou folii doma a nebo na letisky za poplatek.
Mate vetsi jistotu, ze se vam neponici. Super vyhoda vyndat deti az u letusek. Tam jsem hodila Fanynku ke mne na bricho do nositka (Manduca, ci satek, ale v tomto pripade rychleho uvazu doporucuji nositko, Manduca je s novorozeneckou vlozkou na uplne pidi miminka :)) az do vahy deti 25kg! Rozi za ruku, slozit kocar, vzit tasky a hledat nase sedadla.
Nedovedu si zpetne predstavit, ze nositko nemam. Nedejboze, ze by jedno z deti rvalo a ja musela nest v naruci obe, do toho batuzky, prirucni tasky a jeste skladat dvoukocar? 

Rozarka mela dva roky, narok na sve sedadlo v letadle. Fanynka byla jeste malicka a ta sedela z pocatku na me.
Vzdy jsem se snazila predem s letuskou domluvit o to treti volne misto v nasi rade. Deti se tam paradne vyspaly – k tomu ty zminovane deky 🙂
Jakmile letadlo dosahlo pozadovane vysky, vyskocila jsem do ulicky s Fanynkou v nositku a houpala se, jako bych prave byla na techno party. Aby Fanynka usnula. Mezitim se Roz kochala pohledem z okna, ci si prohlizela svou knizku.
Prusvih nastal, pokud jsme meli turbulence.. Musela jsem Fanynku vyndat z nositka, otocit zady k sobe a pripoutat cervenym pasem pro deti, ktere jsou sedici na svych rodicich. To byl vzdy prusvih, protoze se probudila a zacala plakat. A cely uspavaci proces po te musel pokracovat od zacatku.
Od kamaradky jsem pak slysela, ze kdyz ona leta do Ameriky, nechavaly letusky jeji holcicku klidne na ni spat. 
Za me je bezpecnejsi dite uvazane na matce, nez sedici, rvouci pripoutane pasem, ktery je spise pomyslnym. To mne vzdy hodne stvalo.

Potrebujete pomoc? .. Pokud si reknete o pomoc, nikdy jsem nemela problem, aby mne nekdo pomohl, at to byl tlacici dvoukocar a v druhe ruce narvany vozik zavazadly (to proste neslo uvest) a nebo pomoci s detmi do letadla, ci pohlidat zavazadla v gate, kdyz jsem bezela s kocarkem na toaletu. Vzdy mi nekdo po predchozim pozadani pomohl. Ve Spanelsku se lide sami nabizeji. Chteji si povidat, zajima je vas pribeh, odkud a kam cestujete, vyplnuji mezeru, kdyz vas doprovazi.
V CR  jsem vzdy dostala ledovou sprchu, ze jsem se musela az moc prosit o pomoc. To je uz takovy pocit spise zoufalstvi. 
Ale nikdy problem, jako takovy nebyl.

Svacina.. u letu nad 3h mate automaticky narok na jidlo zdarma v cene letenky. Vzdy jsme dostali teple jidlo. I deti, jakmile maji narok na vlastni sedadlo –  cili od dvou let, dostanou to same jidlo, co vy. Pokud tedy neletite prvni tridou, tam je to jine.
Dostanete zdarma k vyberu bud kavu, ci caj, nealkoholicky napoj – voda, pomerancovy dzus, fanta, coca cola a pak teple jidlo. Po vetsinou jsou to noky, bramborove knedliky a  obcas byla ryze. S masem, omackou. A popravde i v ty dve rano, knedlo zelo vepro prijde k chuti 🙂
Drive byvala k tomu i sucha bageta s maslem a moucnik. Od toho se ale jiz upustilo.

Prirucni zavazadlo. Vzdy je jeho vaha limitovana.
My letame spolecnosti Smartwings, cili palubni zavazadlo muze mit maximalni vahu 5kg. Nebudu lhat, nikdy nam to nevazili (dikybohu), vzdy to jen proslo skenerem.
Sobe, ale nejen sobe, hlavne detem muzete s sebou vzit svacinu.
Deti maji narok na sve piti (mlicko, caj, voda, dzusiky..), jidlo, presnidavky, nakrajene ovoce, bombonky.. Cokoliv, co maji rady, co je zabavi v letadle, utisi jejich chute a hlad.
Tuhle ja vezla dve kila kurecich rizku a 3kg vanocniho cukrovi od babicky 🙂 V prirucnim zavazadle! :)Protoze se nam to neveslo do velkeho kufru, co sel do zavazadloveho prostoru.
Kamaradka k nam jednou letela a cele prirucni zavazadlo mela nacpane ceskym jidlem 🙂 O tom ale psss :)) 
Takze jidlo na palubu, neni problem, taktez ani piti –  u toho se zastavim. Jen detem, tedy.
Problem by byl, kdyz vy byste si vezli dvoulitrovku vody pro sebe..to by neproslo. Jen u tech deti je to benevolentni. 
U kontroly prirucnich zavazadel, mne vzdy pozadali, at piti pred nimi ochutnam (co kdybych vezla kyselinu? :)), ted uz se to dava na nejaky rozbor, ktery je ihned hotovy na miste.
Originalne zavrene presnivavky, nebo nakrajena jablicka nikdo nekontroluje.

Odrazedlo – motorka, kolobezka, ci kocarek s panenkou? Ani jedno neni problem 🙂
Plastova motorka, ackoliv je Fanynce jiz mensi, ale neda bez ni ranu a Roz zas bez sveho kocarku s miminkem 🙂
Jdou s nami az k letadlu, kde se odevzdaji servisnimu technikovi a ten odnasi spolu s kocarky ostatnich (uz kocar nemame) do zavazadloveho prostoru.
Pro me jistojisty relativni klid na dve hodiny cekani v gate 🙂

Tip: Kdyz si jdete pro palubni listek, pozadejte letusku o prideleni prazdnych mist, at se nemackate. V techto pripadech vam vyjdou urcite vstric. Tedy, pokud neni letadlo preplneno do maximalniho poctu osob.
A take mista u okynka, deti se rady bavi vyhledem ven na svetylka, more, hory..

Kdyz jsme zapomneli, tak jsme si pak dle moznosti v letadle presedali.
Nicmene z vlastnich zkusenosti doporucuji mista zcela vepredu.
Treba takova 4.rada je uplne idealni. Kousek od letusek, kousek od toalet, temer zadny hluk, kousek od nouzoveho vychodu.
U kridel, to take neni spatne, ale ta predni cast je nejlepsi.
Jednou jsme letely v zadni casti letadla. Uplne vzadu.
Hluk, az zalehaly usi. Tam si urcite nesedejte. Let byl opravdu desny. Holky dost plakaly.
Take se snazte vyvarovat mist, kde jsou deti. Musite o tom vsem ale mluvit s letuskou, ktera vam mista prideluje.
Kdyz vam deti spi, tak jisto jiste jej to z dalsi rady vzbudi a naopak.
Jednou jsme letely a rvalo cele letadlo. Vsechny deti..

Nicmene muj zaver je takovy, ze stresy jsou naprosto zbytecne. Nikdy nevite, jaka situace nastane.
Vasim cilem je cilova destinace, misto, kde budete a z toho se teste. Nakrajejte nejake to jablicko, vemte vodu a treba lizatko, nejakou hracku a tech par hodin v letadle zvladnete.
Deti budou nadsene, ze zmeni misto z kocaru jinam, budou koukat a urcite budou strasne hodne! :))
Co nemate, koupite..
Za me je zbytecne tahat sunary, kase, presnidavky do foroty. Taktez i leky. V kdejake lekarne zakoupite sirup na teplotu, proti prujmu, proti zvraceni.. Jedete do civilizace, ne do pralesa 🙂
Beru jidlo jen na cestu, nezbytnost. Zbytek koupim na miste 😉
Vse potrebne sezenete, az to budete potrebovat.

Nicmene dovcu si uzijte! 🙂 A kaslete na stres 😉

Jsme cele! 3.hodina rano a uz jsme na miste 🙂

..jen s Fanynky znacnou nervozitou 😉

Drzim vsem palce!

Přečíst článek

Uchvatila nas.
Ale jako naprosto. 
Sierra Nevada je pohori v Andalusii na jihu Spanelska, z casti lezi v provincii  Granada a z casti v provincii Almeria.
Kdyz jste na vrcholku, jako by okolni vrcholy byli mekke oblacky, po kterych se da projit.. Nadhera.
Sierra je po Alpach nejvyssi pohori v zapadni Evrope, vrcholem je Mulhacen (3479m ..kde je mimo jine uzasna pesi turistika..). A je nejvyssim vrcholem v celem kontinentalnim Spanelsku.
Zazit snih u more, kde je celorocne teplo, to je opravdu zazitek.
Tam, kde nikdy nespadla snehova vlocka, o par set kilometru dal ve vysce 2 a pul tisice metru nad morem se lyzuje 🙂 Nejjizneji v Evrope a nejvyse polozeny lyzarsky areal na uzemi Spanelska. Na zapadnim svahu hory Veleta.
V Sierra nevade jsme byli uz loni.
Zacalo to docela nevinne. Deti byly celkem uz dost unavene, ubrecene..tak jsme je nahazeli do auta a s pripravenou svacinou vyrazili, ze teda jedeme asi do Malagy se projit.. Malaga je od nas vzdalena 130km (v techto mistech, kde je vse vazne daleko, je 130km jako jet z Kladna do Prahy, takze nic).
Holky usnuly, Malaga se blizila..deti stale spaly, tak jsme jeli dal.
Dal.
Daaaal…
Deti spaly dve hodiny a my porad jeli! Jako ze s myslenkou, az se probudi, tak nekde zakotvime a podivame se na nova mista.
A najednou jsme zacali videt bile spicky hor. Tam nekde dalce, docela dost v dalce. A manzel mi rika, no to je Sierra Nevada. 
V tu chvili bylo jasne, jaky je nas cil. Takova narazova akce hura, 300km daleko od domova.
Dojeli jsme do Granady, zde zacina nejvyse polozena silnice v Evrope, ktera ma 46 ostrych zatacek a jeji konec je prave pod nasim cilem, pod vrcholem Veleta (3398m).
Deti se vzbudily na parkovisti u lanovky.
V tu chvili jsem se tvarila asi jako clovek, co vidi snih zcela poprve. Ale uznejte, poprve po dvou letech zas citit to krupani pod nohama a jeste u more.. To je proste zazitek..
No a letos nam to vyslo zcela neplanovane temer na stejny termin, jako loni. Jen s vetsim naplanovanim a pro tentokrat vybaveni termokalhotama, k tomu jeste cepice, rukavice.. Tak to bylo lepsi 🙂
Cesta tam je krasna. Chvili se jede podel pobrezi smerem do vnitrozemi. Vsude vysoke hory a pak prijde to stoupani a najednou snih. Vsude lyzari a vy si pripadate skoro jako kdyz blaznite 🙂
Na samem vrcholku, kam slo dojet, jsme namerili teplotu 2stupne nad nulou.
V tu samou dobu byla teplota u naseho domu u more dost odlistna a to o 20stupnu 🙂
Holky si chvili zajezdily na lopatach na svahu, pak pivo, caj, prochazka, par fotek a unudlana Fanynka v naruci usnula.
To bylo poprve, co nase velke miminko vyzadovalo kocarek, ktery zustal na posledni navsteve u babicky v Cr 🙂

A TADY FOTKY.. 🙂 PAAAA

2500m.n.m jooo tady uz byla pekna zima.. 🙂
Přečíst článek
Mam novou salu, hec! V prepoctu asi za necelych 100korun!
V Cr jsem si loni kupovala podobnou..stala asi 600korun!..o to vetsi radost z te nove mam.
Vitejte ve Spanelsku, ceny jsou tady docela rozdilne oproti Cr.
Tedy jak co, jak kde.
Napriklad za jidlo v restauraci zaplatite nejmene 10euro..kdez to v Cr mate svickovou s peti a jeste s polevkou za 80Kace 🙂
Cili stravovat se tu tak denne, prijdete na mizinu..
Ale ovoce, zelenina, maso a hlavne ryby, morske plody?..za pusinku 🙂
Minuly tyden jsem v mistnim obchode objevila neco, jako cesky tvarohacek. Ma na sobe napsano “bifidus” a je to vanilkovy.
Doma jsme byly prekvapene, opravdu tvarohacek.
Pak bile jogurty, hlavne teda cukrove, sladke..proste s cukrem, ble..
My kupujeme bile recke, ty maji luxusni!!!
no ale vratime se k tomu trhu…
Najdete tu vse na co si vzpomenete..od koblih namacenych v cukernem roztoku, pres latky, obuv, obleceni, plne kyble oliv, nadherna zelenina a ovoce, vzrostle rostliny..

Tohle si uzivam jen pri pohledu na ten obrazek..a kdyz vam prozradim, ze u psani tohodle clanku zrovna ty vlavo vzadu (s paprikou a cesnekem 😉 ) ujidam.. mate me jeste radi? 😀
Ale popravde, kdo neochutnal spanelske olivy, jako by nebyl.
Olivy mam rada celkem od detstvi. S kamaradkou jsme si kupovavaly ty pytlickove, posleze jsme presly na “lepsi” plechovkove.. 
Ted, jak jsme byly po delsi dobe v Cr jsem na ne dostala chut.
Tak jsme je koupily a teda to vam byla hitparada. Uprimne jsem nedozvykala ani tu jednu 🙁
Smutny..
BLE..
Jak se rychle zvyka na lepsi, ale ze to bude tak markantni rozdil jsem vubec necekala.
Mrzi mi, ze v tomto smeru ten dovoz nefunguje.
Ve Spanelsku jich jsou lany, obrovske prostory plne oliv.. to kdyz by se dovazelo do Cech, jako pomerance a kazdy by si je doma nalozil ( vlastne, jako nakladame okurky.. ) 🙂 Ja bych do toho sla hned!

Nebo pomerance a mandarinky..
No jen se podivejte s jakou laskou je tady Amigo prodava ( jmeno je smyslene, pana neznam, jen mi pozoval pri foceni 🙂 ).
Samozrejme jsem domu neodesla z prazdnou, to kilo, ktere jsem u nej koupila uz ale vecer nebylo. Kobylky se na ne vrhly 🙂
Mimochodem.. ja chtela 1kilo, on mi dal 1,5kila, za 1euro!
No a do Cech se dovazi jen ty sklenikove, male, plne pesticidu a vselijakych blivajzu..
Pritom tech kazdorocne spadanych citrusu po zemi..co nikdo neposbira, nejsou lidi, citrusy vsude, kazdemu uz lezou krkem. 
A to me tak mrzi.. kdyz by v Cr bylo to, co tady.. jak by lide byli stastni.
To slunicko dela hodne, morsky vzduch a ta vune vseho kolem 🙂 ach !

Jako u dvanacti mesicku.. 🙂

Za mnou se tyci Up rock Gibraltar.. A tesne pred horou je letistni draha, ktera deli dva svety. Spanelsko a Gibraltar. V jeji blizkosti je prave kazdou stredu tento trh. Dlouhy..straaasne dlouhyy a hlucny trh.
Zvoni mi v usich jejich halekani na vsechny strany a volani zakazniku, ze zrovna oni maji to nejlepsi zbozi 🙂

Spanelska, krasna rucne malovana keramika. Tech barev! 🙂

Bobkovy list, rozmaryna, tymian, avokada primo ze stromu…

A jako bonus to teplo! :))
s tim se da zit, ne? 😉

Uzijte si zacatek tydne..

Paaaa

*M*

Přečíst článek
Rozarka “varilapekla” Fanynce dortik. Fanynka mela 29.11.2015 sve opravdove 3.narozeniny 🙂
Strasne krasne 🙂
Zase u maminky, to se nikdy neomrzi.
Nase mamka rika, ze to ma vzdy jak odtucnovaci kuru 😀 a ty slzy, kdyz se koncime jsou slzy stesti, ze zas jedem pryc 😀 ba ne..nedala by nas 🙂 Ale je pravda, ze holky ji prohani, ostatne jako vsechny, kam mi prijdeme, tam neni o zabavu nouze.
Bylo spousty smichu.. spousty.
Ty stasne oci, kazdy den jina aktivita..dilnicky, cviceni, keramika, divadylka, kino, herny, deti, babicky, tety.
Strasne fajn to zas bylo. Takovy akcni. To ja muzu teda!
Ted mam co delat, abych zklinila nase rozjete deti..
Fanynka zacala bojkotovat postylku. U nasich se naucila z postylky vylezat. Zacalo to prvnim padem na zem ( bez place ) a kazdy den nasledovalo opakovani ( jenze to jsem jeste netusila, co nase Fanynka nacvicuje! )!!!!!
Je pravda, ze vek na to teda ma 🙂 3 roky..ale porad je to takove miminko. Jeste jak je droboucka, mimineckova 🙂
Nicmene prijeli jsme domu a prvni noc neuveritelny rev ( asi rev goril bych prirovnala? )???…
Posleze, ze teda spinkat nechce.. Fanynka vstava za tmy, usina za tmy.. vstava padne pata hodina RANI!!! ufffff .. ( nase holcicka, ktera jeste par tydny zpet vyspavala do desiti????!!!! A usinala, kdyz bylo jeste svetlo, protoze byla tak unavena, ze usinala pri chuzi.. ). Tak cely den frci, lita!!! Na okno, zaclonu, na stul, polici, zleva, doprava. nahoru, dolu, sem, tam. Ani u jidla se nezastavi, to kope nozickama, hybe se ze strany na stranu, odbiha..
Cely den si take mne ocicka, chce dudlicka, taha plinicku a medvidky.. no vylozene chce spinkat, ale neco ji neda. 
Ani, kdyz bych se zacala modlit, neusne, spat nejde.. ” maminko neci spinkat”!!! Zaklinadlo a to je konecna!
Vecer po koupani holky zazenu. Roz usina kolem osme, nekdy po osme.. Jeste ctu pohadku a pak si prohlizi knizku a usina.Fanynka u cteni pohadky v mezicase vytaha celou skrin ( v lepsim pripade tedy ).. v tom horsim, vytaha i tu druhou a rozcupuje k tomu knizku 😀 Andel, ze? 😀 
Roz respektive spat nemuze, protoze ji Fanynka nenecha. Rozka dneska az plakala, ze sla k nam do loznice spat, ze ji Fanynka zlobi. 
A Fanynka, jako vecer co vecer usina az kolem 22hodiny… no verte, to je neco na me nervy 😀 kdyz od osmi hodin zkousim s manzelem kde co, aby alespon vydrzela chvilicku v postylce a snazila se relaxovat a posleze usnout. Nase Fanynka musi vylozene odpadnout. Ale mam vyzkouseno, ze i kdyz je extremne unavena, kdy ja usinam drive, nez ona.. stejne neusne! A do postylky?… kdepak! Vzepre se, krici tak moc, ze nas slysi az v Cr 🙂 Extremne nedonosene miminko 🙂 To tak!
Tolik energie v dele jsem nikdy nevidela. Certik nas.
Nechapu a ted me to hodne trapi. Protoze nas cely den je v behu. Zacne brzkym ranem a konci pozdnim vecerem, kdy my s manzelem odpadavame za vlast. Doslova.. Fanynka uplne bojkotuje veskere nase respektovani.
Take jsme byly u kamaradky Jany, kde bylo chvili ticho.. no netrvalo moc dlouho.. a take tam bylo cerstve vymalovano 🙂 a jak myslite, ze to dopadlo? Nadhernym slunickem na cerstve vymalbe 🙂 😉
Takze, kdo je na tom podobne? Uklidnete me prosim, ze to je jen obdobi, ktere urcite hned jak se vzbudim nebude 🙂
Me deti me stale uci..hlavne trpelivosti. Ale to uz je na lexaurin :DDDD
Takove chvile miluji, ale nez napocitam do peti, tak se porvou 🙂
my dve “privdavacky” ;-P
Ale maminko, ja se necii fotit!

Take jsme byli na rozsveceni stromecku na Tursku, kde zije moje babicka s dedou. Byl tam trh rukodelnych praci
A nase Jolanka, moji maminky sestrenice (odkaz na jeji fler) je moooc sikovna 🙂

Divadylka nas bavi! Klidne i v mrazu 🙂

Holky, za rok.. za rok je kluziste vase 🙂 Jelikoz jsme nesehnali tak male bruslicky na Fanynku, nemohla ani Roz. Ten rev jsem nechtela riskovat 😉

Přečíst článek

 Jednou za cas vyrazime smerem k Malaze do delfinaria.
Mame to tam moc rady. Ackoliv sestavu definu uz zname i pozpatku, porad je na co se divat.
Kdyz krouzite kolem velkeho bazenu a delfini uvnitr plavou podelne skla. Je to nadhera. Jen je pomazlit..
Popravde, ja moc zologicke zahrady nemusim. A co uz tuplem vubec ne, jsou cirkusy.. Podivana to muze byt krasna, ale jak ta zvirata kolikrat trpi, to uz nikdo nevidi..
Nicmene tady bych rekla, ze jsou zvirata stastna.
Krom delfinu maji i jina zvirata. Pelikany, lachtany, mroze, papousky se kterymi maji nacvicene moc krasne vystoupeni. To holcicky vzdy celou dobu tleskaji a jsou uplne prikovane k sedacce a s udivem koukaji. Take maji pasovce, tucnaky, ryby, plazi, zelvy, opice a jine.
Ke kazdemu rocnimu obdobi, ci svatku maji jinou vyzdobu.
V miste je fotograf a muzete si nechat rodinou fotku na pamatku nechat natisknout treba na privesek ke klicim.
Dve restaurace. Spise fast food tipu. Cili zeleninu a ovoce s sebou 🙂 Pokud tedy zrovna nemate chut na smazene hranolky a hamburger.
V jedne z restauraci prodavaji dokonce detske prikrmy. 
A abych nezapomnela detske hriste s prolezackami a obchod s upominkovymi predmety.
Zahrada se nachazi v Benalmadene. Kousek od Malagy, v Andalusii.

A tady pripomenuti naseho videa z podzimu, kdy jsme tam byli na Haloweena 🙂 stejna akce, jen jina vyzdoba a hodnejsi deti 🙂

A mimo jine, cestou do, nebo z delfinaria urcite doporucuji navstivit motyli park Benalmadena..
Takovyhle krasny domecek tam na vas ceka a co ukryva..?

..barevnou letajici krasu… 🙂

..a nejen letajici.. strida se tu nespocet krasnych rostlin, ktere tu maji uzasne klima.

 a take nesmim zapomenout na Buddhistickou stupu, ktera je s motylim parkem v sousedstvi.

 Buddhisticka stupa – neboli stupa probuzeni, ci stupa osviceni je nejvetsi stupa v Erope. Dosahuje vysky 33metru.

Byla dokoncena 5.rijna 2003 a je zavrsenim buddhistickeho ucitele Lopon Tsechua. Symbolizuje Buddhovo probuzeni. 
Oproti stupam v Indii ma jednu zvlastnost a to, ze obsahuje meditacni mistnost o rozloze 100metru ctverecnich a mistnost, ktera slouzi k ukazce kultury tibetskeho buddhismu.

Fanynka

Rozinka

A tohle na nas cekalo na samem konci dlouheho a tak nadherneho dne..

Uzivejte si cas s rodinou naplno! 🙂 a treba nekdy ve Spanelsku
Vase EM 🙂

Přečíst článek